K neštěstí trajektu Sewol došlo 16. dubna 2014 v Jižní Koreji. Velký trajekt s názvem MV Sewol se převrátil a potopil se do moře.
Co se vlastně stalo na trajektu Sewol?
Bohužel při této nehodě zahynulo 304 lidí, z nichž většinu tvořili středoškoláci na školním výletě.
Dalo se tragédii trajektu Sewol zabránit?
Tragédii trajektu Sewol bylo možné předejít díky kombinaci důslednějšího dodržování bezpečnostních předpisů, lepších rozhodnutí posádky a účinnějších opatření v případě nouze.
Kolik lidí zahynulo při tragédii trajektu Sewol?
Při neštěstí trajektu Sewol, k němuž došlo 16. dubna 2014, zahynulo 304 lidí. Bylo nalezeno 75 přeživších, mezi nimiž bylo 75 dětí. Většinu obětí tvořili studenti střední školy Danwon, kteří byli na školním výletě na ostrov Čedžu.
Co způsobilo potopení trajektu Sewol?
K tragédii trajektu Sewol došlo v důsledku souběhu několika faktorů, mezi něž patřily lidské chyby, selhání regulačních orgánů a organizační nedostatky. Zde jsou hlavní příčiny této katastrofy:
Přetížení a nevyváženost nákladu:
Trajekt přepravoval mnohem více nákladu, včetně vozidel a dalších předmětů, než na kolik byl konstruován. Toto přetížení mělo významný vliv na stabilitu lodi. Nebylo zajištěno správné naložení a rozložení hmotnosti.
Nesprávný předřadník:
Balastní nádrže lodi, které slouží k udržení její stability, nebyly správně naplněny. To přispělo k nestabilitě lodi při prudkém manévru.
Nedostatečné školení posádky:
Členové posádky trajektu Sewol neměli dostatečný výcvik v postupech pro případ nouze. Jejich reakce na vznikající krizovou situaci byla nedostatečná a nepodnikli včasná a přiměřená opatření k zajištění bezpečnosti cestujících.
Zpožděná evakuace: Jednou z nejzávažnějších chyb bylo zpoždění při vydání příkazu k opuštění lodi. Kapitán a posádka nařídili cestujícím, včetně studentů na školním výletě, aby zůstali ve svých kajutách, a to i přesto, že se loď silně nakláněla a byla v nouzi.
Kapitánovy kroky:
Kapitán trajektu Lee Joon-seok opustil loď ještě předtím, než se stačila evakuovat většina cestujících. Jeho jednání bylo široce kritizováno a později byl shledán vinným z hrubé nedbalosti a odsouzen k doživotnímu vězení.
Selhání regulace:
V jihokorejském regulačním rámci a dohledu nad námořním průmyslem se vyskytly nedostatky. Mezi regulační selhání, která umožnila, aby k takové tragédii došlo, patřily korupční praktiky, laxní prosazování bezpečnostních předpisů a nedostatečné kontroly.
Poruchy komunikace:
Komunikace mezi členy posádky během nouzové situace byla nedostatečná, což vedlo ke zmatkům a zpoždění při zásahu.
Nedostatečné vybavení a záchranné práce:
Záchranná operace čelila obtížím způsobeným špatnou viditelností, silným proudem a tím, že se trajekt nacházel pod vodou. Objevila se však také kritika reakce vlády a vybavení, které bylo pro záchrannou akci k dispozici.
