Tereza je moje srdeční kamarádka, se kterou se znám mnoho let. Bydlíme v okolních bytech a scházíme se prakticky každý den. Posledních pár týdnů byla trochu deprimovaná. Řekla, že syn měl pro ni zlé plány, ale já to nebrala vážně. A ten parchant ji opravdu vzal do pečovatelského domu! Když jsem sledovala, jak v slzách opouští svůj byt, už jsem plán zvažovala. Ukážu mu, kde zimují raci.”
Nedokážu si představit svůj život bez nádherné Terezy. Je to moje srdečná kamarádka. Oběma je 75 let a dokonce slavíme narozeniny ve stejném měsíci. Jsme spřízněné duše a vycházíme spolu dobře. Žijeme vedle sebe, takže máme spoustu času na drby, galky a dokonce i společné vaření. Nejsme sami a rodině se moc nestýská, i když je vždy příjemné chodit s blízkými.
Teresce se v poslední době udělalo nevolno. Styděla se říct, že na ni má syn nějaké hanebné plány. Jednalo se o byt, ve kterém bydlela. Prý chce, aby je přepsala na něj. A nevěděla, jak by se měla chovat. Zejména proto, že ji navštěvoval jen zřídka a ona sama si vedla skvěle. Nepotřebovala péči.
S Terezou se podporujeme už léta. Střídavě nakupujeme a vaříme. Skvěle se doplňujeme a vůbec nepotřebujeme pomoc zvenčí, i v nemoci jsme soběstační! Moje dcery mě samozřejmě často navštěvují a bojí se o mé blaho, ale přesto jsou klidné, protože vidí, že mě Terezka sleduje.
A teď ji její syn vzal do pečovatelského domu! Byla jsem svědkem, plakala a prosila ho, ať to nedělá, a on už měl všechno naplánované. Prý se tam bude cítit lépe a nebude se muset o nic starat. Ukážu mu to!
Nemůžu Těrescu takhle nechat. Už jsem napsala dopis do domova důchodců, ve kterém jsem vysvětlila, že Tereza je zdravotní vzor a takovou podporu vůbec nepotřebuje. Zavolala jsem synovi a vyhrožovala mu. Věrně jsem ho varovala, že mu udělám ze života peklo, budu ho pronásledovat doma i v práci, pokud nepustí Terezu z toho zatraceného domova důchodců! Ať je ve střehu, jinak ho nepustím.
