– Co bude teď, Mami? Bože, to je ostuda … celá vesnice bude pomlouvat a zesměšňovat, že ženich na svatbu nedorazil …
Věra hořce plakala a tiše si mumlala pod nosem: – co teď bude, maminko? Bože, to je ostuda … celá vesnice bude pomlouvat a zesměšňovat, že ženich na svatbu nedorazil.Je lepší spadnout pod zem, než se dívat lidem do očí.”Nebreč, Verunko, nějak to bude,” uklidňovala matka dceru, jak jen to šlo, a sama měla v hlavě různé myšlenky. Žena později zemřela.- Petře! – zavolala souseda. – Jedeme na nádraží k rannímu vlaku.”Žádný problém,” odpověděl soused-Pro tebe, Naděžda Fjodorovna, i když hvězda z nebe.Žena hlasitě bouchla předními dveřmi auta a co nejpohodlněji se posadila.”Teď budeme hledat mého snoubence,” řekla zcela vážně.Petr se na ni překvapeně podíval: “Děláš si srandu? Myslíš, že se najde dobrovolník?- Proč ne? Zaplatím mu dost a peníze miluje každý.
Naděžda Fjodorovna sebevědomou chůzí zamířila na Perron k přijíždějícímu vlaku. Přistoupila ke dvěma hodným chlapům, prohodila s nimi pár slov a o minutu později už je vedla k Petrově autu.”Petře, jdeme do obchodu,” řekla.- Koupíme si kostýmy pro ženicha a svědka.- Má nějaké dokumenty? “usmál se Petr.- Všechno je, všechno je v pořádku! – Fjodorovna se vytratila.- To je můj budoucí zeť Evžen a jeho svědek Nazar.- Jen se podívejte, ženich je tady! – zpívali hosté. – Hurá! Konečně!Věra radostně vyskočila ze dveří a zastavila na místě: z Petrova auta vystoupili zcela neznámí mladíci. Máma ji objala a odvedla za auto:- to je Eugene. Buď si ho teď vezmeš a po nějaké době se tiše rozvedeš, nebo se za tebe stud a drby budou celý život honit. Vyber si rychle.Víra a slova nemohla vyslovit, jen přikývla hlavou a o minutu později se na její uplakané tváři rozzářil úsměv
Svatba se povedla, procházeli jsme se po celé vesnici až do rána. Evžen okamžitě vstoupil do své role tak, že Věra byla v šoku. Jak se nakonec hosté rozešli po svých domovech, Vera podala Eugenii ruku a okouzlila něhou, se kterou pronesla své “děkuji. Tak jsi mi pomohl.” A k těmto slovům s plnou vážností dodala: “neboj se, budeme odděleni velmi rychle.”A já nemám v plánu se rozejít,” řekl Evžen kladně.- Naopak, chci tě blíže poznat.Takovou víru jsem nečekal.- To je ono, ” řekla.- Jeden přísahal na věčnou lásku a zmizel a úplně cizí život chce žít se mnou-jak, to je úplně cizí? řekl Evžen s nelibostí.
– Na první pohled ses mi líbila, Vero. Nevěstu to naštvalo, ale ten chlap ji přerušil.
– Ode dneška jsem tvůj manžel. Víš, moje máma se celý život bála, že se nikdy nevdám a nenajdu svůj osud, a já jí jen odpověděl, že můj osud si mě najde sám. Jak vidíš, tak se to stalo. Myslíš, že si jen tak sundám ruce? Nemusíš mi hned odpovídat, ale nejdřív si to dobře rozmysli.To je Verunka, pomyslela si. Myslela jsem si skoro 25 let, že jsem měla tři děti vychovat a žít s Evženem Duškem v duši. A Naděžda Fjodorovna stále nemůže uvěřit, že případný stud na celé vesnici se pro její dceru stal štěstím na celý život.
